U dětí nejraději sleduji progres, prozrazuje kondiční trenér Finkes

12.10.2021 | Petr Komárek, foto: archiv M. Finkese

Dříve patřil mezi prostějovské hokejisty. Chodil do stejné kabiny, oblékal stejný dres. Ve dvaceti letech si poranil rameno a musel podstoupit léčbu. Zdravotní problém však s sebou přinesl paradox. Co by jinému hráči mohlo ukončit slibně rozjetou kariéru, Martinu Finkesovi otevřelo nový obzor. Pustil se do studia cvičení. Později mu došlo, že lépe než mezi mantinely na ledě se cítí u strojů v posilovně. Procházel si odbornými kurzy, až se z něj stal kondiční trenér. V Prostějově má teď na starosti nejen A-tým, ale i tři kategorie z mládežnického klubu.

Co vás na profesi kondičního trenéra nejvíce zaujalo, proč jste se rozhodl na tuto dráhu dát?
Už v době, kdy jsem sám hrával hokej, mě bavily cvičení a příprava mimo led. V létě – po skončení klubové přípravy – jsme si s kamarádem dělali různé „kruháče“, jezdili na kole, běhali kopce. Cvičili jsme podle toho, co jsme viděli na videu. Hlavu a patu to však moc nemělo. Dalším zlomem bylo zranění ramene, někdy okolo dvacátého roku. Začal jsem si zjišťovat informace, jak mám rehabilitovat. A poté jak mám rameno cvičit, abych předešel dalším zraněním.

Přemýšlel jste o trenéřině, případně přímo o kondiční trenéřině, už v době, kdy jste ještě hokej hrál?
Během působení v Sheffieldu jsem začal navštěvovat crossfitovou posilovnu. Postupně jsem si uvědomil, že mě více baví čas strávený v posilovně než na ledě. Proto jsem se rozhodl stát se trenérem. Po sezoně jsem se vrátil do České republiky a v Brně si udělal první kurz.

Jak dlouho jste sbíral potřebné poznatky a zkušenosti, než jste jako kondiční trenér mohl začít pracovat?
Jak už jsem zmínil, poznatky jsem sbíral ještě během hokejové kariéry – po zranění ramene. První kurz jsem si udělal v létě 2016. Probíraly se tam úplné základy. Poté jsem absolvoval další a další kurzy. Největší zlom nastal, když jsem se rozhodl získat licenci od NSCA. Jde o americkou asociaci, jejíž certifikáty jsou uznávány po celém světě. Přípravou na zkoušky jsem strávil asi rok a půl, obětoval tomu prakticky všechen volný čas. Poznatky nicméně sbírám dodneška. Čím víc toho vím, tím víc si uvědomuji, že toho vím pořád málo (úsměv). Tohle odvětví je navíc velmi dynamické. Ročně vznikají stovky studií a poznatků. A pokud chci udržet krok a pořád se posouvat, je třeba neustále investovat do vzdělání.

Pendlování mezi týmy i městy. Příprava není jen o hokeji

Můžete popsat, jak vypadá denní program, denní režim kondičního trenéra v mládežnickém klubu?
Působím ještě jako kondiční trenér pro prostějovský A-tým. Dále mám své klienty v olomoucké posilovně Ultimate Fitness, takže je to docela hektické. Denně vstávám okolo páté až půl šesté. Buď jedu do Olomouce odtrénovat své klienty, nebo si čtu nějaké články a snažím se vzdělávat. Poté jedu na zimák odtrénovat muže a následuje oběd. Odpoledne záleží, jestli mám děti z SK Prostějov 1913, nebo ne. Pokud ano, zůstávám na zimáku až do večera. V opačném případě se vracím do Olomouce do Ultimatu. Tréninky se snažím připravovat o víkendu. Když to však neklapne, chystám si je v předvečer dalšího dne. Spát chodím pravidelně mezi devátou a desátou hodinou.

Jaké jsou zásadní odlišnosti profese kondičního trenéra v seniorském a mládežnickém hokeji?
U dětí je to více o trpělivosti. Schopnosti přesvědčit je, že i trénink na suchu má pro ně význam a je nezbytný, pokud to s hokejem myslí vážně. Cílem je naučit je vnímat tělo, naučit je správné základní pohyby. Zlepšovat se totiž musejí nejen na ledě. Na druhou stranu, ne každý se hokejem bude živit. Chci tak dosáhnout toho, aby kluci byli zdraví. Především, aby měli co nejméně svalových dysbalancí a mohli v životě normálně fungovat. U A-týmu mají kluci různé zkušenosti s přípravou – zejména starší a zkušenější hráči. Musím je přesvědčit, že co s nimi dělám, má pro ně význam. Zároveň jim ale musím vyhovět v tom, co jim pasuje z dřívějška.

V čem se od sebe liší příprava dětí z jednotlivých kategorií?
Mám tři kategorie: mladší žáky, starší žáky a dorostence. První kategorii učím úplné základy. Od dechu, přes základní cviky jako dřep, klik, přítah. Se staršími žáky pilujeme techniku cviků stále dokola. Zároveň už se pomalu seznamují s externí zátěží, aby po přechodu do dorostu mohli od začátku cvičit naplno se zátěží. V tomto období mohou kluci udělat velký silový progres. Proto je potřeba umět všechny cviky s parádní technikou, abychom nemuseli ztrácet čas s učením. Je skvělé, že mám na starosti právě tyto kategorie. Přechod ze žáků do dorostu je velice důležitý pro rozvoj hráče.

Co vás při práci s dětmi nejvíce baví, nejvíce naplňuje?
Baví mě vidět ten progres. Když s dětmi začínám, nemají se cvičením žádné zkušenosti. Když je pak vidím, jak dojdou do dorostu, a zároveň vidím, že mohou bezpečně cvičit se zátěží… fakt mě to baví.

Pandemie? Na delší debatu. Větší důsledky teprve uvidíme

Kvůli pandemii koronaviru měly děti omezené tréninkové možnosti. Pociťujete, že teď mají v kondici nějaký deficit, který musíte dohánět – nad rámec běžných tréninků?
V prvé řadě je nutné říct, že se jednalo o velmi nešťastné a zejména bezprecedentní období. Těžko soudit, jaký význam to bude mít pro vývoj dětí v dlouhodobém měřítku. To se teprve uvidí. Co jsem si ale všiml, některé děti si odvykly sportovat. Nebo si našly jiné koníčky a ke sportu se poté už nevrátily. Dostupnost internetu v mobilu a různé herní konzole tomu také nepřidají. Jde rozhodně o téma, které by bylo na delší – samostatnou debatu.

Jak vám při práci pomáhá nové, moderní zázemí prostějovského zimního stadionu?
Mít takové zázemí přímo na zimáku je paráda. Když jsem v klubu začínal, sháněli jsme posilovnu všude možně. Různě jsme řešili přechody s dětmi a podobně. Za nové zázemí jsem rád.

Kde jako kondiční trenér takzvaně dobíjíte baterky?
Pracovat jako trenér znamená, že neustále musíte komunikovat s lidmi. Víkendy proto nejraději trávím se snoubenkou a se psem. Nejlépe někde na chatě, blíž k přírodě. V sezoně to ale moc nejde, jelikož A-tým hraje v soboty. Tak se aspoň v neděli snažíme chodit na procházky.

 
Aktuální články
Jaký je program prostějovské mládeže v tomto týdnu?

V tomto týdnu se překlopíme do posledního měsíce roku 2021. Pro prostějovskou mládež to bude další týden nabitý ligovými utkáními....

 
Junioři nestačili na vedoucí Třebíč

V neděli odpoledne hostil prostějovský zimní stadion bitvu juniorky SK s Třebíči. V první třetině museli domácí čelit velkému tlaku...

 
Výsledkový servis (26.–28. 11.)

Přehled výsledků prostějovských týmů juniorky až mladších žáků ve dnech 26.–28. listopadu. Statistiky vyšly v Prostějovském...

 
Mikuláš na ledě nadělí hokejistům i veřejnosti
 
Výsledkový servis (17.–21. listopadu)
 
Čtyřbrankový Vojtěch Čermák „Nakonec nám tam ty góly padly a bereme důležitou výhru.“
 
Napínavý zápas s Orlovou rozhodl prostějovský dorost v závěru třetí třetiny
 
SK Prostějov 1913: výsledky a nadcházející program
 
Hanácké derby pátých tříd vybojoval Přerov
 
Výsledkový servis (5.–7. listopadu)
 
Zápasy
JUNIOŘI | Sobota 11.12.2021
SK Prostějov 1913 - HC Lvi Břeclav
 
JUNIOŘI | Středa 15.12.2021, 17:45
SK Prostějov 1913 - HC Bobři Valašské Meziříčí
 
JUNIOŘI | Pátek 17.12.2021, 17:15
Orli Znojmo - SK Prostějov 1913
 
JUNIOŘI | Neděle 19.12.2021
SK Horácká Slávia Třebíč - SK Prostějov 1913
 
 
SK Prostějov 1913 - kontakt: hokej@skprostejov1913.cz RSS